Cílem této lekce je, aby se děti seznámily s pravidly sehrávky, aby pochopily účel a smysl hry. Je nanejvýše nutný metodický a trpělivý přístup, zaměřený především na ovládnutí formálního dodržování pravidel a nikoliv na hráčské, technické nebo taktické dovednosti. Děti mohou po této lekci hrát z hlediska taktiky hrozně, ale musí umět sehrávat formálně správně. Hodina je zaměřená pouze na pravidla sehrávky. Na úvod je možno říci, co je k bridži potřeba, případně něco z historie bridže, ale je nutno dětem vysvětlit, co je to zdvih a oč v této hře jde. První rozdělení do dvojic proběhne losováním, při kterém se děti dozví o hierarchii barev (trefy, kára, srdce, piky), dozví se, jak jednotliví hráči sedí u stolu a jak se označují jednotlivá místa a linky. Doporučuji ve fázi společenského bridže losovat pokaždé, protože pak budou zajímavější a rozvrstvenější výsledky a může to pomoci ke stmelení kolektivu. Dětem se vysvětlí, kdo bere zdvih a kdo vynáší do nového zdvihu, jak se utržené zdvihy ukládají, vysvětlen musí být pojem trumf. Pak je Sever vyzván, aby si určil barvu a výši závazku a je vysvětleno, že první a nejnižší stupeň závazku je sedm zdvihů. Sever vybírá svůj závazek s tím, že se smí dívat pouze do svých karet. Východ vynese do prvního zdvihu, Jih vyloží karty na stůl a jsou vysvětleny pojmy hlavní hráč, dummy, obránce a jejich úkoly ve hře. Sever pak sehraje partii s tím, že musí dodržovat základní pravidla, tedy musí přiznávat barvu, nemusí přebíjet a pokud jsou trumfy a nemá již kartu vynesené barvy, může, ale nemusí přebíjet trumfem. Tato pravidla pochopitelně dodržují i obránci. Hodnocení navrhuji takovéto – splnění závazku bez ohledu na nadzdvihy přinese tolik bodů, kolikátý stupeň byl vydražen, pády přinášejí body obráncům v té výši, kolikrát hlavního hráče upadali. Takto sehrají u stolu hráči čtyři rozdání s tím, že ve druhé partii bude hlavním hráčem Východ atd. Pak se mohou nalosovat do nové formace a odehrát další čtyřku rozdání.

Po hře pro shrnutí lekce můžeme dětem zadat tento úkol: Při losování si Tomáš vzal ♠8, Pavel ♠Q, Karel ♥5 a Jirka ♦8. Kdo s kým bude hrát a na jakých místech budou sedět?

V této lekci je třeba dětem říci, že určení závazku ve skutečnosti probíhá jiným způsobem a vysvětlit pojem dražba neboli licitace a jednotlivé nabídky – pas, kontra, rekontra a hierarchii barevných a beztrumfových závazků. Děti se dozví, kdo dražbu zahajuje, jaké hlášky mohou použít všichni účastníci, kdy dražba končí a kdo se stává hlavním hráčem. Nezapomeneme ani na gramatiku a etiku dražby. Nakonec vysvětlíme, že výnos má hráč po levici hlavního hráče a hra může začít podle již známých pravidel při stejném způsobu hodnocení. Ve druhé partii zahájí dražbu Východ, pak Jih a poté Západ. Takto sehrajte opět 4 rozdání a bude-li čas a chuť tak i další čtyřku s nově nalosovanými partnery.

Nakonec pro shrnutí lekce můžeme dětem zadat několik úkolů:

1. Hraje se závazek 3♥ a Karel vynesl ♠10. Tomáš má ještě tyto karty: ♠7, ♥K2 a ♦QJ108. Může přebít vynesenou ♠10 některým ze svých trumfů?

2. Pavel si zvolil závazek 3BT, ale dvakrát padl. Kolik vlastně uhrál zdvihů?

3. Jirkův závazek jsou 4♣. Co to přesně znamená?

4. Licitace proběhla takto:

   W	N	E	S
   	1♥	pas	1♠
   3♣	3♠	pas	4♠
   pas	4BT	pas	5♣
   pas	6♠	pas	pas
   pas

   Kdo bude hlavním hráčem, kdo dummy a kdo bude mít první výnos?

5. Jeden z hráčů vyslovil závazek 2♦. Jaké hlášky smí použít následující hráč, jaké použít nesmí a co má dělat, jestliže se licitace v tomto kole zúčastnit nechce.

6. Tvůj partner zahájil licitaci 1♠ a ty máš tyto karty:

   • ♠K Q 7 3
   • ♥10 8 5 4 2
   • ♦A J
   • ♣6 4

   Co bys tak asi hlásil?

   A co s touto kartou?

   • ♠6 3
   • ♥K J 8
   • ♦Q J 10 9 8 6
   • ♣A 7

Aby se děti naučily správně dražit, bude zapotřebí, aby dokázaly správně ohodnotit svůj list. Ještě je ale velmi brzy na to, aby zvládaly nějaký komplexní licitační systém. Jejich odhady z minulé lekce byly určitě hodně amatérské a teď je čas na to, poučit je o figurových bodech. Nejdříve jim vysvětlíme, že drtivá většina všech zdvihů je vzata některou z figur (AKQJ), a proto právě ony musíme brát nejvíce v potaz a že pro názornost a jednoduchost budeme počítat eso za 4 body, krále za 3, dámu za 2 a kluka za 1 bod. Ostatní karty nebudou mít žádný bod, poněvadž na ně málokdy zdvih získáme. Naší první starostí po uložení karet v ruce bude spočítat si figurové body, abychom měli představu o síle našeho listu. Jestliže jsou v balíčku čtyři esa, králové, dámy a kluci, pak balíček obsahuje 40 figurových bodů. V partii bojujeme o třináct zdvihů a prostým dělení zjistíme, že na jeden zdvih by měly připadat přibližně tři body. Toto je matematický předpoklad, o který se můžeme při výkladu opřít. Z něj odvodíme, že dozvíme-li se o partnerovi, kolik má přibližně bodů, připočteme k tomu své body, měli bychom zjistit, na kolik zdvihů v celé partii máme nárok. Stačí spočtený počet bodů prostě vydělit třemi. Teď už jen zbývá vyřešit, jakým způsobem předat partnerovi informaci o mém počtu bodů. Prvním krokem bude, že licitaci zahájí ten, který napočítá ve svém listu alespoň 13 bodů. To by měl být lehce nadprůměrný list, tedy nikterak výjimečný. Pokud tolik bodů nemám, jednoduše zapasuji. Nepasuji-li tedy, dávám tím partnerovi najevo, že mám alespoň 13 bodů, se kterými může na 100% počítat. Druhým opatřením bude zavedení tzv. hranice bezpečnosti, která říká, že na dosažení sedmi zdvihů bude potřeba 20 bodů a každá další úroveň si žádá další tři body navíc. Např. 27 bodů by mělo stačit na závazek na třetí úrovni. Tato metoda nám umožňuje daleko lépe určovat závazek. Myšlenkový pochod by potom měl být takovýto – partner zahájil, má tedy alespoň 13 bodů, já k nim připočtu své body a zjistím, na který stupeň se v dražbě můžeme dostat, tento stupeň také zadražím. Pokud měl zahajitel víc než 13 bodů, pak každé další tři body jsou důvodem ke zvýšení stupně závazku. Není třeba zatím děti seznamovat s rozlohovými body. Tahle primitivní metoda licitace zatím na nějaký čas docela dobře postačí.

Je nutno také zdůraznit aspekt spolupráce při určování barvy závazku. Mohu-li partnera podpořit, neprosazuji svou barvu, nemohu-li podpořit, nabízím svou alternativu. Podporou budeme myslet alespoň tři karty v partnerově barvě.

Předtím, než se pustíte do dražby, bylo by dobré, aby se žáci pokusili pokusně dražit s těmito předmíchanými listy, na kterých si ověříte, zda správně pochopili probírané zásady.

Pak je možno nalosovat hráče ke stolům a dle hodnocení z předchozí lekce začít zápasy.

Na začátku lekce můžete společně probrat dražbu dvou předmíchaných listů, na nichž si jednak ověříte, zda žáci probrané látce rozumí a také tak oživíte zájem o hru. Dražit mohou buď všichni společně, ale lépe je nechat je dražit ve dvojicích, ať si zapíší na papírek svůj postup dražby a pak všem najednou ukázat správný postup dražby, aby si ho mohli porovnat se svou variantou:

V minulých lekcích jsme učinili poměrně slušný pokrok v dražbě. Je třeba učinit nějaký srovnatelný pokrok také v oblasti sehrávky. Následující dvě lekce jsou tomuto určeny. Prozatím jsme způsobu sehrávání závazků dětí nevěnovali téměř žádnou pozornost, ale to se teď změní. Řekneme jim, že beztrumfové a barevné závazky mají poněkud odlišnou základní strategii sehrávání a začneme vysvětlením strategie hry v barvě.

Jestliže jsme vylicitovali závazek, v němž existují trumfy, udělali jsme to proto, že v této barvě máme více karet než naši soupeři. Aby se tato výhoda projevila i ve hře, je nutné připravit soupeře o všechny ostatní trumfy. Potom se totiž nebude moci stát, že by nám některou barvu přebili trumfem a naopak my tuto možnost mít budeme. Této základní taktice se říká vytrumfování. Je při ní ale důležité počítat a dávat pozor. Na začátku si musím uvědomit, že celkem je v každé barvě, tedy i trumfové, třináct karet. Spočítám si tedy, kolik trumfových karet mají soupeři a nesu do trumfů právě tolikrát, až vypadne poslední jejich trumf. Musím přitom dávat bedlivý pozor a nesplést se. Snažím se samozřejmě při vytrumfování hrát tak, abych získal většinu zdvihů. Jakmile soupeře trumfů zbavím, přestanu je hrát, protože tyto karty už mi nikdo nemůže vzít, a hledám další možnosti, jak získat zdvihy v jiných barvách.

Pokud se této taktiky děti budou držet, uvidí, že se jim ve většině případů osvědčí. Samozřejmě jim řeknete, že jsou základní a že existují výjimky, kdy je třeba zachovat se jinak, ale těmi se budete zabývat později. Snažte se dohlížet na to, aby žáci cíleně této taktiky užívali, učili se zodpovědně počítat trumfy a zásadně jim nepředkládejte řešení, k nimž jste jim prozatím nedali klíč, zbytečně byste je mátli.

Pro srozumitelnost vysvětlete celý postup na této předmíchané krabici pro všechny:

Závazek jsou 4♠ ze Severu, výnos ♥Q. Západ převezme esem a pokračuje v srdcích, my získáme druhý zdvih. Nejdříve je nutno vytrumfovat, spočítáme si, že soupeři mají pět trumfů, trumfnu jednou zvysoka, zbývají jim tři, trumfnu podruhé zvysoka, zbude jim jeden, trumfnu potřetí zvysoka a pustím se do trefů, kterých mají soupeři také pět. Po třetím kole trefů budou bez této barvy a moje malé trefy udělají desátý zdvih. Závazek je splněn. Ukážeme, co by se stalo, kdybychom zapomněli na vytrumfování a pustili se okamžitě do sbírání svých trefových zdvihů.

Potom necháme dvojice pokusit se sami si připravit plán pro další krabici s tím, že po chvíli jim plány demonstrujeme a necháme prostor na dotazy a ujasnění:

Závazek jsou 4♥. Soupeři obehrají tři vysoké trefy a vynesou káro. Jak byste měl sehrávat?

Nejdříve vytrumfujeme tolikrát, kolikrát bude třeba, abychom připravili soupeře o všechny trumfy, a pak teprve sebereme své zdvihy v pikách. Není nutné ani žádoucí zatěžovat děti dalšími pokročilejšími technikami jako jsou třeba finesy. Pokud si na ně některá otevřená hlava přijde sama (což je málo pravděpodobné), tak mu v jejich hraní samozřejmě bránit nebudeme.

Po teorii je necháme hrát způsobem, který jsme je naučili a dohlížíme, aby používali nabytých vědomostí.

Na počátku připomeneme strategii hlavního hráče v barevné hře, o které jsme mluvili v minulé lekci a osvěžíme způsob počítání trumfů obránců. Uvědomte si, že je to jejich první skutečně bridžový počin v sehrávce a musí ho zvládat bezpečně. Pak začneme s dnešní látkou.

Pokud jsme vylicitovali závazek bez trumfů, starosti s vytrumfováním samozřejmě odpadají. Při beztrumfových závazcích jsou pro nás nejcennější ty barvy, v nichž máme nejvíce karet. Takovým barvám se říká dlouhé. O co více karet v nich totiž mám já, o to méně jich má soupeř, a tak se může lehce stát, že když tuto barvu odehraji dvakrát nebo třikrát, soupeři už ji nebudou mít a i ty nejmenší karty z této barvy už nebudou moci přebít. Proto si na počátku beztrumfové sehrávky prohlédněte karty na stole i v ruce, a pokud se dostanete na zdvih, neste pouze do svých dlouhých barev (délka se myslí kombinovaná, tedy určená součtem karet dané barvy v ruce hlavního hráče a stolu). Jakmile zjistíte, že soupeř už v některé barvě karty nemá a vy ještě ano (i tady je důležité počítat, kolik karet z barvy už vypadlo), odehrajte je ihned a nevyčkávejte. Zásadně neneste do barev, v nichž jste krátcí, i kdybyste v ní měli třeba eso. Prokázali byste tím totiž jen dobrou službu soupeřům. Toto své eso si nechte pro závěr celé partie, nejdříve odehrávejte své dlouhé barvy!

Víc není třeba říkat. Pro srozumitelnost vysvětlete celý postup na předmíchané krabici pro všechny:

Závazek 1BT, výnos ♠5. Vezmu si pikový výnos a hraji do své nejdelší barvy, kterou jsou kára. Zjišťuji, že soupeřům jich zbývá pět. Beru zdvihy na krále a eso, a pokud mi oba obránci dvakrát přiznali, zahraji káro potřetí, což mi umožní uhrát později dvě další kárové karty. Získám tak čtyři kára, dva piky a jedno srdce. Předvedeme, co by se stalo, kdybychom si v prvních pěti zdvizích obehráli všechna svá esa a krále.

Potom necháme dvojice pokusit se sami si připravit plán pro další krabici s tím, že po chvíli jim plán demonstrujeme a necháme prostor na dotazy a ujasnění:

Závazek je 1BT, výnos vysoký pik. Jak nejlépe sehrávat?

Naše barva jsou kára, a pokud vypadnou ve třech kolech, dohraji je a teprve potom seberu své srdcové eso. Připravte však rozdání tak, aby se kára nerozpadla. Bude zapotřebí teď zahrát káro počtvrté a až si obránci vezmou své piky, sebereme čtvrté káro a své tři esa.

Po teorii je necháme hrát co nejvíce a při každé příležitosti jim ukazujeme, jak uplatňovat základní taktiky hlavního hráče.

V této lekci nepřidáme nic nového. Pozastavíme se u sehrávky a jejich základních taktikách. Na těchto čtyřech rozdáních zopakujeme a upřesníme už poznané základní principy.

V této lekci naučíme žáky zahajovat v systému Lepší levná. Používat budou tento algoritmus:

1. Mám 13b.?
   • ne = pas
   • ano = dražba
2. Mám 5-list
   • ano
     • Mám do 22b.
       • ano = draž 1 v barvě svého 5-listu
       • ne = draž 2♣
   • ne = draž lepší levnou barvu, při 4-4 kára, při 3-3 trefy s 13-14, 18-19 a 22-23b.
     draž 1BT s 15-17b.
     draž 2BT s 20-21b.
     draž 2♣ s 24+b.

Předkládejte žákům co nejvíce zahajovacích listů, ať se naučí žáci zahajovat. Osvojí si tak princip lepší levné barvy při zahájení. Taky jim vysvětlíme, že dražba každé barvy v přirozené licitaci znamená alespoň 4-list v dražené barvě, a proto že musíme soupeře upozornit poklepáním (alertováním), že v případě zahájení jedna v levné, může být tato barva 3-listá. Další dražba bude prozatím stejná jako dosud. Odpovídající musí počítat při zahájení jedna v drahé s 5-listem, jedna v levné s 3-listem. Také jim řekneme, jaký dlouhý list si vybereme, pokud jich máme více.

Zahájení:

při 5-5, 6-6 dražíme nejdříve dražší barvu

při 6-5, 7-5 nebo 7-6 dražíme nejdříve delší barvu

při 4-4 v levných zahajuji 1♦

při 3-3 v levných zahajuji 1♣

Příklady:

Tato lekce je pokračováním předchozí. Naučíme v ní žáky odpovídat na zahájení a vysvětlíme základní principy systému. Je to jedna z nejdůležitějších lekcí v tomto roce, k jejímž plodům se budete muset mnohokrát vracet. První otázka odpovídajícího zní: Mám 7 bodů? Pokud ne, volba hlášky je jasná – pas. S minimálně sedmi body je třeba pokračovat v dražbě. Teď vysvětlíme svým svěřencům jeden ze základních pojmů licitace, kterým je fit. Je to alespoň osm karet ve spojených listech. Jestliže odpovídající objeví fit v barvě otevření, použije metodu dělení třemi pro svou odpověď. Sečte své body s minimem bodů partnera (tedy 13), připočte k nim pět bodů za fit a získaný součet vydělí třemi, zbytek z dělení vynuluje. Za každou kartu nad fit si připočte dva body navíc. Výsledkem je výše závazku. Když mu vyšlo např. 9 zbytek 1, pak draží tuto barvu na třetím stupni. Tento princip pojmenovávám jako princip rychlého fitu. Pokud fit podle zahájení partnera nemáme, poohlédnu se po dražbě další barvy na prvním stupni. Musí to být barva alespoň 4-listá. Pokud mám 5-list a minimálně 12 bodů dražím tuto barvu skokem. Takovouto barvu upřednostňuji před ostatními, sfitování má ale přednost i před touto možností. Pro dražbu skokem musí platit obě podmínky současně. Vysvětlíme, co je to skok. Nezapomeneme objasnit další důležitou zásadu systému, že dražba nové barvy je nepasovatelná, forsuje. Pojem gameforcing zatím nevysvětlujeme, musíme s ním počkat, až budou děti vědět, co je to manš. Když nemohu nabídnout barvu skokem nebo na prvním stupni, zjistím, jestli mám dost bodů pro dražbu na druhém stupni (podle hranic bezpečnosti) a pokud jich mám dost, mohu nabízet alespoň 4-listy i na druhém stupni. V dražbě však zbytečně neskáčeme. Skok bude od této lekce výrazem síly – u odpovídajícího je to 12 a více bodů. Pokud nemáme na lince fit a nemohu nabídnout novou barvu, dražím závazek bez trumfů podle zásad hranic bezpečnosti. Vše je třeba velmi důkladně probrat na konkrétních listech. Připravte si listy obsahující jednotlivá zahájení a konstruujte k nim listy pro odpověď. Nejdříve jim sami říkejte, co je správné dražit a postupně přenechávejte iniciativu dětem. Vštipte žákům tento algoritmus otázek: 1) mám 7 bodů, 2) máme fit, 3) mohu nabídnout novou barvu skokem, 4) mohu nabídnout novou barvu na prvním stupni, 5) mohu nabídnout novou barvu na druhém stupni, 6) bilancujte podle hranic bezpečnosti závazek bez trumfů. Zahajujte a odpovídejte s listy na zahájení jedna v drahé i levné a na 1BT a 2BT. Pojmy fit a forcing musí všichni pochopit, aby se mohli pohnout dále. Metoda dělení třemi a bilancování listů bez fitu je základním kamenem tohoto jednoduchého způsobu dražby.

Algoritmus pro první odpověď:

1. Mám 7 bodů?
   NE – pas
   ANO – jdu na otázku 2

2. Našel jsem fit?
   NE – jdu na otázku 3
   ANO – pomocí metody dělení třemi dražím závazek na nejvyšší možné úrovni

3. Mohu nabídnout novou barvu skokem (12 a více bodů a nejméně 5-list)?
   NE – jdu na otázku 4
   ANO – dražím tuto barvu skokem

4. Mohu nabídnout novou barvu na prvním stupni?
   NE – jdu na otázku 5
   ANO – nabídnu ji

5. Mohu nabídnout novou barvu na druhém stupni? (mám na to dost bodů)?
   NE – dražím BT s použitím hranice bezpečnosti
   ANO – nabídnu ji

Příklady dražby:

Pokračujeme v dražbě. Náš partner odpověděl a my jsme opět na řadě. Pokud sfitoval naši dražbu, je situace nejjednodušší. Můj partner dělil třemi součet svých bodů, body za fit a minimum, které jsem slíbil já. Za každé tři body, které mohu přidat navíc ke svému minimu znamenají jeden dražební stupeň výše. Body můžete mít figurové – ty co přebývají nad minimum (tedy 13b.) nebo za posílení fitu, váš partner počítal také minimum trumfů, za každý navíc si připočtěte dva body. Dostanete-li se na rezervu 3-5b., zadražte o stupeň výše, při rezervě 6-8b. dražte o dva stupně výše.

Stejně budete postupovat, když vám partner nabídl ve své odpovědi barvu, ve které vidíte fit. Pokud ji nabídl bez skoku, počítejte, že má 4-list a 7 bodů, připočtěte své body, body za fit a vydělte třemi. Výsledek beze zbytku je výše závazku v barvě, v níž máte fit. Když vám partner v odpovědi nabídl barvu skokem, počítejte, že má 5-list a 12 bodů a postupujte stejně.

Princip rychlého fitu je první, na co musíte pomyslet při vaší dražbě. Když jste odhalili fit, oznamte to partnerovi a dohodněte se na výši závazku.

Příklady:

Zásady další dražby:

• upravení výše sfitovaného závazku na základě rezervy
• dražba barvy partnera ukazuje, že jsem nalezl fit
• sfitování z bilance na základě dělení třemi

V této lekci budeme pokračovat v objasňování principů dražby. Poznali jsme, že když objevíme fit, zaměříme se v dražbě na tuto barvu. Budou to naše trumfy. Musím tedy oznámit partnerovi, která barva to je a jak vysoko můžeme hrát, když počítáme s jeho minimem. Partner pak může upravit výši závazku, když má rezervu, každé tři další body je jedna úroveň výše, přičemž body si počítáme i za karty nad fit (po dvou bodech).

Nyní se podíváme, co dělat, když partner nesfitoval naši první barvu a nevidíme fit v jeho druhé nabízené barvě. Pokud mám alespoň 6-list ve své prvně nabízené barvě, budeme ji opakovat. Při 12-14 bodech bez skoku, při 15-18 bodech skokem a při 19-21 bodech dvojitým skokem. Oznámí tím partnerovi sílu listu i délku současně, pak bude na partnerovi, aby závazek uzavřel.

Když 6-list nemáme, nabízíme další barvu, a pokud to nejde, dražíme bez trumfů. To bude ale programem následujících dvou lekcí. Zapamatujte si, že opakování vlastní barvy, pokud ji partner nesfitoval, znamená vždy o jednu kartu delší list.

Příklady dražby nechte nejprve samostatně vydražit dvojice (musíte mít tedy předmíchané krabice) a pak jim všem najednou ukažte, jak měla dražba správně vypadat. Může to být pojato jako soutěž, kdy si každá dvojice připíše jeden bod za dobrou dražbu. Tato soutěž může být dlouhodobá.

Příklady:

Ve čtvrté a páté lekci dostali nástroje pro zlepšení své hry útočníci a v této lekci by si měli na své přijít i obránci. Také jejich postupy by teď už měly být méně chaotické a náhodné, i když rady pro ně jsou spíše jen souhrnem doporučení než systémem. U každého z nich je nutno se zastavit a alespoň v hrubých rysech vysvětlit jeho účel. Vymezíme pravidla pro přidávání do zdvihu na druhém, třetím a čtvrtém místě a zásadu položení figury na figuru. V beztrumfových hrách doporučíme obráncům především vynášení od dlouhých barev a vracení se do barev svého partnera. V barevných hrách potom zásadu vynášení skrz sílu a využívání informací z odkrytého stolu. Souhrnem z rad je následující šestero.

Pro každou z těchto rad zkonstruujte jeden nebo dva příklady:

1. Na druhém místě se skrčím, pokud nemohu vzít zdvih domů.

   Neplýtvám zbytečně vysokými kartami, když nevím, co má hlavní hráč za lubem a ještě je tady partner. Pokud jsem ale druhý, mám dvě a více karet a jedna z nich je nejvyšší a na stole je poslední karta, tak ji samozřejmě položím.

2. Na třetím a čtvrtém místě přiložím nejvyšší, pokud mohu přebít zdvih vydražitele.

   Jsem poslední z naší dvojice, kdo může vzít zdvih, tak se o to pokusím. Zkonstruuji také příklad, kdy na stole je nejvyšší dáma a třetí hráč má v ruce krále a kluka. Která karta mu stačí na přebití, když stůl nedá dámu?

3. Na figuru položím vyšší figuru.

   Platí i pro druhé místo a tedy tato dvě pravidla jsou někdy v rozepři. Přednost má položení figury. Účelem je vyloudit z hlavního hráče dvě figury pomocí jedné (pokud budeme přebiti) nebo získat zdvih.

4. V beztrumfech vynáším do své nebo partnerovy.

   Je to základní taktika hry obrany, velmi se podobá strategii hlavního hráče. Beztrumfová hra je závod o to, kdo dřív uplatní malé karty v dlouhých barvách. Pokud partner dražil a já znám jeho dlouhou barvu, vynesu do ní. Když neznám partnerovu dlouhou barvu, vynesu od své nejdelší barvy.

5. V barevné hře vynáším před stolem do jeho síly.

   Můj partner může mít střední figury, které tak uplatní.

6. V barevné hře vynáším za stolem do jeho slabosti.

Na této partii můžete svým svěřencům předvést některé z probraných zásad:

Závazek 2♠, výnos ♣K.

Na tomto rozdání demonstrujte postupy obrany. Král vezme zdvih a ve druhém zdvihu nese obránce srdci skrz sílu stolu. Partner bude moci vzít králem, když hlavní hráč položí dámu. Partner pak vynese do slabosti stolu káro, na které dá hlavní hráč kluka a Západ dámu a pokračuje v srdcích. Hlavní hráč bere esem, vytrumfuje a nese po vytrumfování další srdci. Západ poté, co se na srdci dostane do zdvihu, znovu vynese káro, čímž je závazek poražen. Obránci mají tři kára, tref a dvě srdce.

Nejdůležitější součástí lekce je ovšem přirozeně vlastní hra do soutěže, v níž budou stále úspěšnější ti, kteří budou lépe využívat teoreticky nabytých vědomostí v praxi.

Na počátku doporučuji na několika kvízech shrnout učivo předcházející lekce:

1. Hraje se beztrumfový závazek, partner vynesl ♠7, která byla vzata domů vydražitelovým esem z ruky, nato vydražitel hodil ♦Q, ze stolu nepřebil a vy jste ji vzal esem.

   Na stole jsou tyto karty:

   • ♠8 6
   • ♥A Q 4 3
   • ♦K J 10
   • ♣K 3

   a v ruce máte:

   • ♠10 4
   • ♥7 5 2
   • ♦9
   • ♣Q J 10 8 4

   Co ponesete?

   Odpověď

   ♠10 (vracím nejvyšší do barvy partnera)

2. Vynesl jste ♥4, kterou vzal vydražitel králem z ruky. Ten potom vynesl ♦5. Co přiložíte, máte-li tyto karty:

   • ♠J 7 3
   • ♥A J 7
   • ♦K 8 2
   • ♣Q 10 4
   Odpověď

   ♦2 (druhý malou)

3. Partner vynesl nejdříve ♥6, stůl přidal ♥4 a vy máte v srdcích tyto karty: Q72. Co přidáte do zdvihu?

   Odpověď

   ♥Q (třetí dá nejvyšší)

4. Partner z prvního výnosu proti čtyřem pikům vynesl ♥2, kterou jste vzal domů esem. Na stole je:

   • ♠Q J 4 3
   • ♥Q J 7
   • ♦6 3
   • ♣A Q 2

   a vy máte:

   • ♠7 5 2
   • ♥4 3
   • ♦10 8 5
   • ♣K 9 8 6

   Co ponesete?

   Odpověď

   káro – do slabosti stolu

5. Partner z prvního výnosu dal ♦4, stůl ji přikryl dámou, vy máte v kárech: K103. Co položíte?

   Odpověď

   krále – na honéra honéra

6. Hrají se srdce a vy máte v ruce:

   • ♠A K
   • ♥7 4 3
   • ♦10 6 5 2
   • ♣10 8 5 2

   Vynesl jste ♠A a poté ještě ♠K. Co ponesete dále vidíte-li na stole toto:

   • ♠6
   • ♥A J 4 3
   • ♦Q 10 7
   • ♣A Q 3
   Odpověď

   tref – do síly stolu

Pokud jsme nenašli v prvních dvou hláškách fit a nemůžeme teď partnerovi nabídnout 6-list v naší barvě, poohlédneme se po nabídce nové barvy. Dražíme ji na nejnižším možném stupni. Nabídku skokem jako gameforcing si necháme na vysvětlení až poté, kdy budou žáci vědět, co je to manše. Barva, kterou nabídneme, musí být nejméně 4-listá. Pokud jdeme na vyšší dražební stupeň, než se právě nacházíme, musíme dodržet hranici bezpečnosti. Nabídka nové barvy je vždy forcing. Je to další pevný princip naší dražby. Pro tento rok bez výjimek, a tak ho neustále připomínejte. Tady je několik příkladů k probrání při lekci.

Příklady:

První příklad: Ukážeme, jak připočítáváme body za fit, nezapomeneme připomenout princip okamžitého fitu.

Druhý příklad: Nabídneme srdce, i když je partner svou dražbou popřel, dává to možnost dobře popsat partnerovi i mně své karty. Opakování piků znamená 5-list, další princip dražby – každé opakování barvy, kterou jsem již dražil, znamená o kartu více, než jsem původně slíbil. 2BT je opřeno o hranici bezpečnosti.

Třetí příklad: Hláška 2♣ říká také o kárech, že to byl alespoň 4-list, protože platí princip zahájení Lepší levná. Při vysvětlování vezměte jeden tref odpovídajícímu a dejte mu místo toho jedno káro, jestli přijdou žáci na to, že taková dražba ukazuje fit kárový.

Čtvrtý příklad: Nenalezneme-li fit, nezbývá než hrát bez trumfů.

Poslední příklad z minulé lekce je spojovacím mostem k této lekci. Zopakujeme základní postupy při konstruktivní dražbě. První zásadou je princip okamžitého fitu, pokud fit nemám, nabízím další barvu, kterou podle hranic bezpečnosti nabídnout mohu, taková hláška nesmí být zapasována, protože je to forcing, mohu také nabídnout svou již nabízenou barvu, pokud ji mám delší, než jsem původně slíbil, protože při takovéto dražbě ukazuji i své bodové ohraničení, je tato hláška pasovatelná. Když nic z toho nejde dražit, dražím hlášku bez trumfů na odpovídající úrovni při opírání se o hranici bezpečnosti. Tento postup je třeba neustále připomínat. Zde jsou další příklady k dražbě:

Druhý příklad: Zatím nevysvětlujeme nesmyslnost finální hlášky, opíráme se pouze o body.

V této a příští lekci nás čeká náročný a pro děti dost nudný úkol. Musíme uvést na pravou míru správné vypočítávání výsledků. Porozumět a dobře počítat dosažené výsledky je pro děti velmi náročné a nebudou to ještě dlouho bezpečně umět. Začneme od pojmu rabr a na paralele s tenisovým nebo volejbalovým utkáním vysvětlíme pojem manše neboli hry, kdy manše je vlastně jeden set zápasu, hraný na dva vítězné sety. Všem dodáme předtištěné tabulky se všemi položkami hodnocení, nakreslíme bridžový kříž a snažíme se všechny položky podrobně a názorně vysvětlit. Neučíme už děti připočítávat body za honéry s ohledem na to, že naším cílem je hrát soutěžní bridž. Ovšem položku prémie za rabr ponecháme. Také jim objasníme pojem velký a malý slem. Bodování je důležité i z hlediska taktiky celé hry.

Bridžovému utkání ve společenském bridži se říká rabr. Zahajujeme-li rabr, jeden z hráčů, který bude zapisovatelem (obvykle Sever), si na papír udělá tzv. bridžový kříž a nadepíše jeho kolonky jmény partnerů. Např.

Do dolní části kříže se zapisuje jen vylicitovaný a uhraný závazek (tedy ne to, co uhrajeme navíc). Rabr se hraje na dvě vítězné manše (v tenise by se řeklo na dva sety). To znamená, že rabr může skončit 2:0 nebo 2:1 na manše. Manši dosáhne dvojice tak, že se jí podaří uhrát 100 nebo více bodů. Kde je ale vzít? Každý trik v levné barvě je hodnocen 20 body, každý trik v drahé barvě 30 body, první trik v beztrumfové hře 40 body a každý další 30 body. Pokud tedy splním závazek 3♥ napíšu si pod čáru 90 bodů (3x30, protože srdce jsou drahá barva), za splněný závazek 3♦ si pod čáru napíšu 60 bodů (3x20, protože kára jsou levná barva) a za splněný závazek 3BT si pod čáru napíšu 100 bodů (první trik v BT je za 40 bodů a zbývající dva za 30). V prvních dvou případech bude tedy manše pokračovat dál a bude se o body bojovat v dalších rozdáních, protože dvojice ještě kýžené stovky nedosáhla, ale může už taktizovat, neboť jí k uhraní manše zbývá méně bodů a nemusí to tedy s výší závazku přehánět. Ve třetím případě začnou obě dvojice od nuly, protože 100 bodů znamená vítězství v první manši. V takovém případě zapisovatel podtrhne spodní část kříže a přeškrtne manšový výsledek. Takto:

Dvojice, která manši uhrála se dostává do druhé manše (v ní je bodování v některých ohledech přísnější) a dvojice, která manši neuhrála, zůstává v první manši. Znovu však připomínám, že i ona začíná od nuly. Pokud je stav po druhé manši 1:1, pak poslední manši hrají obě dvojice v druhé manši. Po stavu 2:0 nebo 2:1 rabr končí a nastává konečné zúčtování. Body pod čarou tedy ukazují, která dvojice je v které manši a jak má daleko k dovršení rabru a to je pro průběh a taktiku hry velice důležité a je nutné to sledovat. Mám-li např. pod čarou 30 bodů a partner navrhl závazek 2BT nebudu jej zbytečně zvyšovat i s velmi dobrými kartami, protože 70 bodů za splnění závazku 2BT mi k uhrání manše stačí.

Pokud se domníváš, že vydražitelův závazek je příliš smělý a on ho neuhraje, můžeš zahlásit kontra. Myslí-li si vydražitel, že i tak ho uhraje, může zahlásit rekontra. Pod čáru si pak při splnění kontrovaného závazku připíše vydražitel dvojnásobný počet bodů a při rekontra čtyřnásobný počet bodů. Za uhraný závazek 1♥ si vydražitel píše pod čáru 30 bodů, za stejný kontrovaný uhraný závazek 60 bodů a rekontrovaný 120 bodů. To by bylo vše o bodech pod čarou.

Celkový výsledek je však vidět v bridžovém kříži nahoře. Za uhraný závazek si připíšeme body také tam, ale připíšeme si i body za triky, které jsme splnili navíc – těm se říká nadzdvihy. V první i druhé manši má nadzdvih v nekontrovaném závazku hodnotu té barvy, ve které hrajeme (v trefech a kárech 20 bodů, v srdcích, pikách a beztrumfech 30 bodů). Každý kontrovaný nadzdvih má v první hře hodnotu 100 bodů a ve druhé hře 200 bodů. Každý rekontrovaný nadzdvih má v první hře hodnotu 200 bodů a ve druhé hře 400 bodů.

Nad čáru se ale připisují i jiné bodové prémie. Prémie za splnění kontrovaného závazku je 50 bodů a rekontrovaného závazku je 100 bodů.

Prémie za uhrání rabru, ve kterém soupeři neuhráli manši je 700 bodů, pokud soupeři manši uhráli, tak 500 bodů. Když byl rabr předčasně skončen, připíše si strana, která má manši 300 bodů. Pokud žádná z dvojic ještě manši nemá, pak dvojice, která má částečný nápis, dostane 50 bodů.

Zvlášť vydatnou prémii můžete dostat za uhrání vylicitovaného slemu. Vylicitujete-li si závazek 6 v libovolné barvě nebo v BT, říkáme, že jste vylicitovali malý slem. Pokud vylicitujete závazek 7 v libovolné barvě nebo v BT, pak jste vylicitovali velký slem. Za uhraný malý slem v první hře dostanete 500 bodů, ve druhé hře 1 000 bodů, za uhraný velký slem dostanete v první hře 750 bodů, ve druhé hře 1 500 bodů. Pozor! Když slem sice uhrajete, ale předtím jste ho nevylicitovali, nemáte na tuto prémii nárok.

Poslední položkou jsou body za pády. Neuhraje-li vydražitel svůj závazek, připíší si body obránci. Ne však dolů, ale pouze nahoru. V první hře dostanete za každý nekontrovaný pád 50 bodů, za první kontrovaný pád 100 bodů a za každý další 200 bodů, za první rekontrovaný pád 200 bodů a za každý další 400 bodů. Ve druhé hře dostanete za každý nekontrovaný pád 100 bodů, za první kontrovaný 200 bodů a za každý další 300 bodů, za první rekontrovaný 400 bodů a za každý další 600 bodů.

Na konci každého rabru se tedy sečtou body za všechny prémie a ty určí vítěze.

Tabulka sazeb

Tohle je pořádně těžká nálož. S pomocí tabulky zkusíme zapisovat výsledky utkání tohoto zápasu. Vyzkoušejte to nejlépe na tabuli pro všechny, ale neříkejte jim, co mají kam zapisovat a nechte je říct to samotné, když se spletou, nechte je hledat dál správné řešení.

Udělejte si bridžový kříž, nad první kolonku si napište Petr a Pavel, nad druhou Tomáš a Jirka a zapisujte do nich tyto výsledky jednotlivých rozdání. V prvním rozdání vylicitovali Jirka s Tomášem závazek 3♠, ale dvakrát z něj padli, přičemž závazek nebyl kontrován. Ve druhém rozdání hráli opět Jirka s Tomášem, vylicitovali tentokrát 5♦, Petr s Pavlem zakontrovali a úspěšně, protože Jirka s Tomášem opět padli, tentokrát třikrát. Ve třetím rozdání vylicitovali Petr s Pavlem 2♦ a závazek, který nebyl kontrován splnili s dvěma nadzdvihy. Ve čtvrtém rozdání vylicitovali Jirka s Tomášem závazek 3BT, ten nebyl kontrován a oni jej splnili. V pátém rozdání hráli Jirka s Tomášem opět 3BT, které jim soupeři zakontrovali, ale oni si věřili a závazek rekontrovali, padli však dvakrát. Nakonec hráli Jirka s Tomášem závazek 2♥, který jim soupeři opět kontrovali, ale oni jej uhráli dokonce s nadzdvihem. Jak skončil tento rabr?

Pak už děti necháváme hrát i zapisovat výsledky. Učíme je, že se o to stará Sever, ale že je v zájmu všech jeho zápisy kontrolovat. Je samozřejmě potřeba na děti dohlížet, pomáhat jim a objasňovat jejich omyly. Není důležité, aby zpaměti znaly všechna přesná vyčíslení, ale měly by se umět v tabulkách orientovat a s jejich pomocí zapsat libovolný výsledek a vyhodnotit utkání.

Od této lekce navrhuji začít dlouhodobou soutěž v rabrovém bridži (do 23. lekce), kdy si vítězná dvojice u stolu připočte vždy dva body, při remíze všichni po jednom. Jako jemnější rozlišovací hledisko pak může být použit počet bodů v rabrovém kříži. Rozhodně je dobré, aby byly výsledky zveřejňovány a děti o nich měly rychlý a nepřetržitý přehled. Soutěživost je třeba živit co nejdříve.

V této lekci nepůjdeme nikam dál, protože hodnocení partie společenského bridže je rozhodně to nejtěžší, s čím se dosud vaši svěřenci setkali. Společně vyhodnoťte dva zápasy družstev Oni a My.

Teď se pusťte do hry.

V této lekci se zaměříme na postupy po otevření jedna v drahé. Nejdříve ukážeme hranice jednotlivých závazků odpovídajícího hráče při okamžitém fitu v barvě zahájení:

Pokud nevidíme fit, pokoušíme se nabídnout novou barvu, jestli mi to dovolí hranice bezpečnosti. Protože již známe pojem manše, nebudeme se už vyhýbat pojmu gameforcing. Každý skok novou barvou musí být gameforcing (nový pojem) a zavazuje oba hráče nepasovat dražbu pod úrovní manše.

Když nemohu nabídnout novou barvu, dražím bez trumfů na úrovni, kterou mi přikazuje hranice bezpečnosti.

Dále dražba pokračuje podle nám již známých principů okamžitého fitu, forcingu novou barvou, delšího listu při opakování vlastní barvy a bilancování na základě hranic bezpečnosti bez fitu a dělení třemi s fitem.

Příklady:

První příklad: 2♥ by nebyly skok, znovu osvětlit přesně pojem skok, při přechodu na novou úroveň ještě nemusím skočit, 3♥ je GF. Zahajitel spočítá 12b. zahajitele, 13 svých, 5b. za fit a 2b. za jednu kartu nad fit. Odpovídající nemá nic navíc.

Druhý příklad: Ještě nedozrál čas pro vysvětlení principu výzvy, vše je zatím založeno pouze na bodech.

Třetí příklad: 3♠ – 7b. partnera, 17 mých a 5 b. za fit, celkem 29. Odpovídající nemusí už nic znovu přepočítávat, ale uvažuje takto, partner počítá s mými 7b. a 4-listem pikovým, já mám o 3b. více, zvýším tedy o jednu úroveň.

Čtvrtý příklad: Hláška 2♠ je povinná, ale odporuje vlastně zásadě hranice bezpečnosti, poukažte na tento případ a vysvětlete, že hledání fitu (a při 6-listu je jeho pravděpodobnost vysoká) je opravdu důležitá věc.

Nejsnadněji se získají zdvihy vynesením vysokých karet. Je však jistě potěšitelnější a estetičtější získat zdvih na trojku než na eso, a jak uvidíme ještě později, vynesení všech vašich vysokých karet by bylo obvykle tou nejhorší metodou k získání zdvihů navíc. Jsou však rozdání, při nichž je toto vše, co můžete učinit pro to, abyste svůj závazek splnili. Podívejme se na jeden takovýto příklad:

Hrajete 4♥. Prvním výnosem byl ♦K. Jaké máte vyhlídky?

Neměli byste mít potíže s uhráním závazku, protože máte deset zdvihů ve vysokých kartách – pět nejvyšších srdcí, čtyři nejvyšší piky a eso kárové. Jsou zde však dvě nebezpečí, na něž si musíte dát pozor: protivníci by mohli přebít trumfem (snapovat) jednu z Vašich vysokých karet, nemohli byste vynést jednu z Vašich vysokých karet, protože předcházející zdvih byl získán nesprávnou rukou. Prvnímu nebezpečí se vyhnete tak, že včas vytrumfujete – to už umíte.

Které honéry zahrát dříve?

Všimněte si pořadí, v němž vezmete domů své honéry v srdcích:

Kdybyste vynesli nejdříve své eso, pak převzali klukem a potřetí vynesli krále ze stolu, nemohli byste vynést srdce počtvrté, kdyby se to ukázalo být potřebným. Proč? Protože jste získali třetí zdvih na stole a tam pak již nebude další srdce, které by mohlo být vyneseno. Jsou-li Vaše honéry rovnocenné – tj. jsou-li ve sledu, takže kterýkoliv z nich je stejně vysoký (hodnotný) jako ostatní – nejdříve hrajte honéry z té ruky, která má v této barvě méně karet. Tak získáte poslední zdvih na straně, která je v dané barvě dlouhá a udržíte se u výnosu této barvy, budete-li ji chtít dále vynést.

Tento způsob hry může být velmi důležitý rovněž ve vedlejších barvách. Po vytrumfování protivníků v našem případě jsou Vaše zbývající karty tyto:

Nyní chcete získat Vaše čtyři zdvihy pikové. Vynesete-li svou ♠5 proti esu stolu, pak dvojku ke králi a pak svou ♠Q, uděláte jen tři pikové zdvihy a na stole zůstane ležet ještě vysoký ♠J, ale Vy po této hře budete muset vynést z ruky a nikdy se již nedostanete k tomu, abyste mohli vynést ze stolu poslední pik, protože stůl už nebude moci udělat žádný zdvih a dostat se tak do výnosu.

Samozřejmě že budete muset z ruky vynést nejdříve své pikové honéry, protože Váš list má kratší piky než stůl. Uděláte-li zdvih nejdříve na svého krále, druhý na svou dámu a třetí na eso stolu, bude pak na výnose stůl, takže bude moci vzít domů i pikového kluka jako čtvrtý pikový zdvih.

Připravíme několik příkladů, na kterých tento princip osvětlíme. Např. jak budete odehrávat tyto barvy:

Při získávání zdvihů na vysoké karty je tedy třeba se řídit těmito dvěma zásadami:

1. Dříve než budeš chtít uhrát zdvihy na vysoké honéry ve vedlejších barvách, vytrumfuj protivníky!
2. Nejdříve udělej zdvihy na vysoké karty z kratšího listu!

při 4-4 v levných zahajuji1♦, při 3-3 v levných zahajuji 1♣

List, v němž nemám žádný 5-list, budu nazývat beztrumfový. Pro letošek to bude i sloha 4-4-4-1. Takovéto listy dražíme buď hláškou v BT nebo přes lepší levnou barvu. Zatím nebudeme probírat speciální postupy po zahájení jeden nebo dva bez trumfů, a proto nabídka barev bude zcela přirozená. Nabízíme alespoň 4-list a bilancujeme buď s fitem dělením třemi nebo bez fitu podle hranic bezpečnosti.

Když zahájíme v levné barvě a nemáme 5-list, pak po odpovědi partnera, pokud nevidíme fit a nemůžeme nabídnout drahou barvu, dražíme BT. Při 13-14b. zůstaneme na aktuální úrovni v BT, při 18-19 dražíme BT skokem a při 22-23 dvojitým skokem.

Příklady:

U pátého příkladu ukažme nesmyslnost hlášky 4BT a uveďme to na pravou míru.

Co může toto zahájení znamenat? Buď 13-21 s 5-listem trefovým, nebo 13-14,18-19, 22-23 bez 5-listu. Ve druhém případě jsou trefy delší než kára nebo jsou levné barvy 3-3. Při slohách 4-4-2-3, 4-3-3-3 a 3-4-3-3 může mít zahajitel jen 3-list, takže je nutné tuto hlášku zaklepat. Vyplývá z toho, že tato hláška v případě, že je bez 5-listu, téměř vylučuje kárový 4-list (jen ve spojení s 5-listem trefovým).

První starostí je okamžitý fit. Na ten musí mít odpovídající 5-list. Druhá starost je nabídka nové barvy skokem, má-li odpovídající svůj 5-list s 12+b. To by byl GF. Pokud nešlo dražit tak ani onak, přijde nejčastější cesta, nabídka barvy na prvním stupni, je to forcing. Poslední varianta je dražba BT na úrovni dané hranicemi bezpečnosti. Tato hláška ukazuje minimálně 4-list trefový. Když tuto hlášku učiní zahajitel po odpovědi na prvním stupni, tak dražba 1BT ukazuje 13-14 bodů, dražba skokem na 2BT 18-19 bodů a dražba dvojitým skokem na 3BT 22-23 bodů.

Příklady:

Upozornit na:

• Ve druhém příkladu nesmyslnost dražby 4BT a proč hráči draží jen 3BT.
• V pátém příkladu tentýž důvod pro dražbu 5♥.
• V šestém příkladu na správnost pasu po 2♣ (fit a tedy barvu jsme našli, manši dosáhnout nemůžeme)

Naučíme žáky základní variantu expasu a impasu. Opravdu nic víc než základní varianty uvedené v této lekci. Říká se, že impas je duší hry. Používání těchto technik znamená pro začátečníky neuvěřitelný skok dopředu. Řekneme jim pojmenování těchto fines, ale není bezpodmínečně důležité, aby ho znali, lepší je, když je budou umět zahrát.

Je snadné získat zdvihy na vysoké honéry nebo na honéry ve sledu. Naproti tomu je třeba více chytrosti a také trochu štěstí udělat zdvih na osamoceného krále, dámu nebo kluka. Podívejme se, co dělat, je-li rozložena barva takto:

V této barvě může udělat váš král zdvih, přestože protivníci mají všechny ostatní honéry. Jak? Způsob, jak na takového krále udělat zdvih, je ten, že ho musíte přihodit do zdvihu po protivníkovi, který drží eso. Nesmíte svého krále vynést, musíte to zařídit tak, aby bylo vyneseno proti němu.

Tento způsob hry, výnos proti honéru, který je téměř vysoký, v naději, že vysoký nepřátelský honér je v ruce, která musí zahrát do zdvihu dříve – se nazývá expas.

Představte si, že byste měli takovouto rozlohu karet v nějaké barvě:

Určitě uhrajete eso, ale možná by šlo uhrát zdvih i na dámu. Jak na to? Této pozici se říká vidlička, protože mezi dámou a esem je chybějící karta. Rozehrajte barvu naproti vidličky, v našem případě ze stolu. Pokud první z obránců dá malou, položte jen dámu, doufáte, že měl krále právě on a vaše dáma udělá zdvih navíc. Obránci by nepomohlo položit krále, protože toho byste pokryli esem a dáma by byla opět vysoká. Pokud má krále obránce za vidličkou, pak finesa neuspěje.

Samozřejmě že finesy spočívají jen na naději. Scházející honér může být i u protivníka, který hraje po vás, leží tudíž za vámi, nikoliv před vámi. V tomto případě se finesa nezdaří. Přece však výnos proti honéru vám dává aspoň 50% naději, že na něj uděláte zdvih, zatímco jeho vynesením na něj zdvih nezískáte.

Zahájení 1♦ slibuje kárový 4-list kromě případu slohy 4-4-3-2, což je jediná možnost zahájení na kárový 3-list. Na sfitování je ale potřeba při první odpovědi 5-list.

Postup je stále stejný, nejdříve okamžitý fit, pak nabídka barvy skokem, pak beze skoku, a když nic nejde tak bez trumfů. Všechny principy jsou zachovány a je třeba je důsledně dodržovat.

Příklady:

Nejčastěji nebudete mít v obou listech dost jistých zdvihů, abyste jen na ně mohli uhrát svůj závazek. Budete však mít tu a tam honéry, které jsou téměř vysoké a na něž budete moci při správné hře získat zdvihy. Předpokládejme, že jste vydražiteli závazku dva piky s těmito listy:

V tomto případě mají protivníci všechna čtyři esa, takže ani jedna karta v ani jednom z vašich listů není vysoká. Máte však hodně králů, dam a kluků, abyste dali dohromady potřebné body, můžete na ně udělat zdvihy, ale musíte si je vypracovat.

Tato práce je nejsnazší, když máte tři nebo více honérů ve sledu jako vaše KQJ v pikách nebo v obou listech kombinaci KQJ10 v kárech. Můžete vynést kteréhokoliv z těchto králů, který bude přebit esem protivníků. Pak se vaše nižší honéry stanou vysokými. Všimněte si, že vám v tomto směru nebude nic platné vynést krále srdcového nebo trefového, protivníci by ho přebili svým esem, a pak by se staly vysokými jejich nižší honéry. Prvním výnosem protivníka po vaší levici je malé srdce, protivník po vaší pravici udělá zdvih na ♥A a vynese další srdce, na něž získáte zdvih svým ♥K. Co ponesete pak? Vynesete svého ♠K, čímž vypracujete své nižší pikové honéry na jisté zdvihy a počnete vytrumfovávat protivníky. V tomto rozdání máte devět trumfů – protivníci mají čtyři, přiznají-li oba, zbudou jim dva. Protivník po vaší levici udělá zdvih na ♠A a vynese malého trumfa, všichni přiznají a vy uděláte zdvih na pikového kluka. Stav je pak tento:

Protivníci již nemají žádné trumfy a začnete tedy vypracovávat svá kára. Můžete k tomu použít jednoho honéra, aby vyhnal nepřátelské eso a aby Vám pak zůstaly tři vysoké nepřátelské honéry. Jelikož jste získali již dva zdvihy, Vaše tři trumfy a tři zdvihy na kára Vám zaručují, že svůj osmizdvihový závazek splníte. Nezapomeňte při odehrávání kár hrát nejdříve honéry z krátké strany, tedy ze stolu.

Jak byste postupovali, abyste získali ještě zdvih na svého trefového krále a udělali tak jeden nadzdvih? Nemůžete tohoto krále vynést, protože protivníci mají jak dámu, tak i eso. Zde musíte použít jiné techniky, kterou už znáte - expas.

Pravidlo k zapamatování:

Vynášej honéra k vyražení vysoké karty protivníka jen ze sledu s dvěma dalšími!

Tuto techniku uplatníme v beztrumfech i v trumfové hře. V druhém případě je samozřejmě nutné včas vytrumfovat a vyeliminovat tím trumfovou barvu.

Nejtypičtější příklad vypracovávání je tento:

V některé barvě mám tyto karty, chtěl bych toho využít a uhrát v ní co nejvíce zdvihů. Jak na to? Ponesu ze Severu krále a čekám, zda vypadne eso. Pokud ano, pak jsou dáma a kluk nejvyšší karty, říkáme, že jsou vypracované a navíc je velmi pravděpodobné, že i ostatní malé karty se stanou vysokými poté, co dáma s klukem vezmou domů své zdvihy. Když soupeři na krále eso nehodí, pak celou akci opakujeme s dámou a dostaneme se do zcela stejné situace. Vypracovávání je tedy vynášení nejvyšších ze sledu téměř vysokých karet, aby se mé následující karty staly vysokými. Zcela špatné by v tomto příkladě bylo vynést ze Severu trojku nebo osmičku, protože pak by udělala zdvih devítka nebo desítka soupeřů, která by při naší správné hře na ukořistění zdvihu pravděpodobně neměla šanci.

Při takovéto sloze:

je nutno uvědomit si, jak to s mými téměř vysokými kartami je. Mám KQJ10 v kombinaci karet stolu a ruky a tedy sled po sobě jdoucích téměř vysokých karet, který láká k vypracování, ale musím se snažit nezablokovat. Odehraji tedy nejdříve dámu z krátké strany a čekám, zda vypadne nebo nevypadne eso, poté odehraji kluka a teprve potom krále z dlouhé strany. Tento postup je stejný jako u odehrávání vysokých karet.

I sledy, které jsou vedené dámou, obvykle stojí za vypracování, jako například tento:

Musíme sice čekat, až vypadnou dvě figury (eso a král), ale i tak to stojí za to.

Nakonec je třeba ještě připomenout, jaký okamžik je nejvhodnější k zahájení vypracovávání sledů. Pokud se jedná o beztrumfovou hru, pak okamžitě, když k tomu dostanete příležitost. Pokud se ale jedná o barevnou hru, je samozřejmě rozumné nejdříve vytrumfovat.

A zde jsou tři úlohy na samostatné řešení:

Jakým způsobem budete odehrávat kárové karty:

Tentokrát budeme odpovídat až při 8 bodech (hranice bezpečnosti). Do 7b. pasujeme.

S náležitým počtem bodů a 5-listem budeme odpovídat přirozeně. Dražba barvou nebude transfer! Dražba barvou je založena na hranici bezpečnosti a tedy dražíme od 8b., je to forcing (nová barva) a ne hláška do pasu. Pozor, bude to změna oproti tomu, co draží dosud. Zatím byla každá barva 4-list, je třeba na to upozornit!

Dozrál čas naučit děti první opravdovou konvenci. Budiž jí Stayman při odpovědi bez 5-listu (libovolného), který dražíme přirozeně, ale s drahým 4-listem. Pokusíme se dětem vysvětlit, k čemu celý ten kejkl slouží (aby hrála silnější ruka) a proč je to tak lepší.

Postup po něm bude ten nejjednodušší a nejpoužívanější:

žádná jiná odpověď neexistuje.

Bez 5-listu a bez drahého 4-listu dražíme při 8-9b. 2BT, při 10+b. 3BT. Odpovědi po 2BT budou s minimem pas, s maximem 3BT a při 16b. rozhodněte podle středních karet (víc než dvě 10 a 9). Je nutné dát jim do ruky nějaké rozhodovací pravidlo!

Příklady:

Pro tuto lekci doporučuji raději nějaký delší čas, nejlépe to vidím na sobotní dopoledne nebo odpoledne se zorganizováním jednokolového turnaje nejméně na dva stoly zhruba tak na 20 rozdání. Z mých zkušeností vyplývá, že běžná kola na třicet rozdání jsou pro začátečníky příliš dlouhá. Děti by se měly v této lekci seznámit s rozdílem mezi společenským bridžem hraným na rabry a bridžovou soutěží. Mělo by jim být vysvětleno, že do této doby na dobré výsledky stále stačilo, aby jim přišly dobré karty. Někteří s nimi umí hrát trochu lépe, někteří trochu hůře, ale pokud dvojice dostane špatné karty, se kterými nemá možnost zasáhnout do licitace ani sehrávky, body si budou připisovat soupeři, ať jsou sebehorší. Sportovní bridž má prostředky, které tento nedostatek vylepšují a dělají z této hry vzrušující souboj inteligence a představivosti. Protože při sportovním bridži hrají jednotlivá rozdání postupně na různých stolech všechny dvojice, srovnává se váš výsledek pouze s výsledkem stejné linky, tedy hráčů se stejně ubohými nebo skvělými, ale hlavně naprosto identickými kartami. To je nutné, aby děti pochopily. Potom je také nezbytné, aby se naučily používat jednotlivé pomůcky, tedy biddingboxy, zápisové lístky, krabice a rozpisy turnajů. Je třeba jim vysvětlit pokládání a ukládání hlášek z biddingboxů, jak se s nimi alertuje. Každý Sever zapisuje správně spočítané výsledky do zápisových lístků. Tady je nutno zmínit, že ve sportovním bridži neexistují prémie za rabr, protože se každá krabice hraje a hodnotí zvlášť a připočítávají se přímo body za splnění manše (1. hra 300, 2. hra 500) nebo za částečný závazek 50. Barvy na krabicích určují, která dvojice je v jaké hře, na krabici je též vyznačeno, kdo je dealer neboli zahajitel dražby. Rozpisy ukazují, které dvojice mají u stolu sedět, na které lince a které krabice mají sehrávat, případně kde budou hrát v dalším kole, kam poputují odehrané krabice a odkud přinést ty, s nimiž se bude hrát následující kolo. Nejlepší samozřejmě je, aby děti měly možnost zakusit si turnajovou hru prakticky a viděly, jakým způsobem se počítají a zpracovávají výsledky.

Pro ukázku výpočtu výsledků jedné krabice můžeme dětem ukázat třeba tento příklad:

A můžeme z něj vyčíst následující informace. Nejdříve hrály toto rozdání dvojice 5 a 7 a dvojice číslo 7, která seděla na lince Východ-Západ, sehrávala závazek 2♠. Hlavním hráčem byl Západ a uhrál tento závazek s jedním nadzdvihem, za což inkasoval 140 bodů (60 za triky, 30 za nekontrovaný nadzdvih a 50 za splnění částečného závazku). V druhém řádku se dočteme, že hlavním hráčem byl opět Západ z dvojice číslo 10, která vylicitovala 4♠, jež Západ uhrál přesně, bridžisté říkají aku, a inkasovala za to 420 bodů (120 za triky a 300 za manši, dvojice č. 10 tedy musela být v první manši a jejich barva na krabičce musela být modrá). Ve třetím řádku se dočteme, že Východ z dvojice číslo 1 sehrával závazek 3BT, který byl kontrován – to je ta hvězdička – a spadl dvakrát, za což jejich soupeři inkasovali 300 bodů, protože za první kontrovaný pád v první hře je 100 bodů a za každý další 200 bodů, při dvou pádech tedy 300 bodů. Ve čtvrtém řádku se dočteme, že Východ z dvojice číslo 3 sehrával závazek 3♠, který uhrál s jedním nadzdvihem a inkasoval za něj 170 bodů (90 za triky, 30 za nekontrovaný nadzdvih a 50 za splnění částečného závazku – body za dosažení manše by mohl dostat jen kdyby ji vylicitoval). Poslední řádek pak podává informaci o tom, že Východ z dvojice číslo 9 sehrával závazek 4♠, z něhož jednou spadl a dvojice číslo 2 tak inkasovala 50 bodů za jeden nekontrovaný pád v první hře.

V tomto rozdání mezi sebou soupeřily dvojice s čísly 5,4,6,8,2, protože seděly na stejné lince a podíváme-li se do sloupečku s jejich výsledky, zjistíme, že nejméně úspěšný byl pár číslo 4, který nezískal žádný bod a dovolil svým soupeřům uhrát 420 bodů a do výsledkové turnajové listiny si připíše za toto rozdání nulu. Každý další lepší pár si připisuje vždy o 2 body více. Dva body si tedy připíše pár číslo 8, čtyři body pár číslo 5, šest bodů pár číslo 2 a osm bodů pár číslo 6. Dále spolu soupeřily páry 7,10,1,3,9, které si do výsledkové listiny zapíšou tyto výsledky. Pár číslo 1 nula bodů, pár číslo 9 dva body, pár číslo 7 čtyři body, pár číslo 3 šest bodů a pár číslo 10 osm bodů.

Bridžový turnaj je vždy dramatický a chuť vítězství je samozřejmě překrásná. Doufáme, že to děti naplno pocítí, a pak už je touha hrát bridž neopustí. Při vlastní hře nesmíme zapomenout na to, jakým způsobem bridžisté pokládají a ukládají své karty, aby je mohli uložit do krabice ve stejné podobě, v jaké je dostali. Také zmíníme, že výhodu mají stálé a sehrané dvojice a budeme k tomuto cíli směřovat i své svěřence.

Nakonec nebo ještě spíše na doma je určen tento malý úkol (není to samozřejmě povinné):

Doplňte lístek a určete pořadí. Linka NS byla ve 2. hře a linka EW v 1. hře

Doplňte lístek a určete pořadí. Linka NS byla ve 2. hře a linka EW v 1. hře