V této a příští lekci nás čeká náročný a pro děti dost nudný úkol. Musíme uvést na pravou míru správné vypočítávání výsledků. Porozumět a dobře počítat dosažené výsledky je pro děti velmi náročné a nebudou to ještě dlouho bezpečně umět. Začneme od pojmu rabr a na paralele s tenisovým nebo volejbalovým utkáním vysvětlíme pojem manše neboli hry, kdy manše je vlastně jeden set zápasu, hraný na dva vítězné sety. Všem dodáme předtištěné tabulky se všemi položkami hodnocení, nakreslíme bridžový kříž a snažíme se všechny položky podrobně a názorně vysvětlit. Neučíme už děti připočítávat body za honéry s ohledem na to, že naším cílem je hrát soutěžní bridž. Ovšem položku prémie za rabr ponecháme. Také jim objasníme pojem velký a malý slem. Bodování je důležité i z hlediska taktiky celé hry.
Bridžovému utkání ve společenském bridži se říká rabr. Zahajujeme-li rabr, jeden z hráčů, který bude zapisovatelem (obvykle Sever), si na papír udělá tzv. bridžový kříž a nadepíše jeho kolonky jmény partnerů. Např.
| Petr + Pavel |
Radek + Tomáš |
Do dolní části kříže se zapisuje jen vylicitovaný a uhraný závazek (tedy ne to, co uhrajeme navíc). Rabr se hraje na dvě vítězné manše (v tenise by se řeklo na dva sety). To znamená, že rabr může skončit 2:0 nebo 2:1 na manše. Manši dosáhne dvojice tak, že se jí podaří uhrát 100 nebo více bodů. Kde je ale vzít? Každý trik v levné barvě je hodnocen 20 body, každý trik v drahé barvě 30 body, první trik v beztrumfové hře 40 body a každý další 30 body. Pokud tedy splním závazek 3♥ napíšu si pod čáru 90 bodů (3x30, protože srdce jsou drahá barva), za splněný závazek 3♦ si pod čáru napíšu 60 bodů (3x20, protože kára jsou levná barva) a za splněný závazek 3BT si pod čáru napíšu 100 bodů (první trik v BT je za 40 bodů a zbývající dva za 30). V prvních dvou případech bude tedy manše pokračovat dál a bude se o body bojovat v dalších rozdáních, protože dvojice ještě kýžené stovky nedosáhla, ale může už taktizovat, neboť jí k uhraní manše zbývá méně bodů a nemusí to tedy s výší závazku přehánět. Ve třetím případě začnou obě dvojice od nuly, protože 100 bodů znamená vítězství v první manši. V takovém případě zapisovatel podtrhne spodní část kříže a přeškrtne manšový výsledek. Takto:
| Petr + Pavel |
Radek + Tomáš |
| 100 |
|
Dvojice, která manši uhrála se dostává do druhé manše (v ní je bodování v některých ohledech přísnější) a dvojice, která manši neuhrála, zůstává v první manši. Znovu však připomínám, že i ona začíná od nuly. Pokud je stav po druhé manši 1:1, pak poslední manši hrají obě dvojice v druhé manši. Po stavu 2:0 nebo 2:1 rabr končí a nastává konečné zúčtování. Body pod čarou tedy ukazují, která dvojice je v které manši a jak má daleko k dovršení rabru a to je pro průběh a taktiku hry velice důležité a je nutné to sledovat. Mám-li např. pod čarou 30 bodů a partner navrhl závazek 2BT nebudu jej zbytečně zvyšovat i s velmi dobrými kartami, protože 70 bodů za splnění závazku 2BT mi k uhrání manše stačí.
Pokud se domníváš, že vydražitelův závazek je příliš smělý a on ho neuhraje, můžeš zahlásit kontra. Myslí-li si vydražitel, že i tak ho uhraje, může zahlásit rekontra. Pod čáru si pak při splnění kontrovaného závazku připíše vydražitel dvojnásobný počet bodů a při rekontra čtyřnásobný počet bodů. Za uhraný závazek 1♥ si vydražitel píše pod čáru 30 bodů, za stejný kontrovaný uhraný závazek 60 bodů a rekontrovaný 120 bodů. To by bylo vše o bodech pod čarou.
Celkový výsledek je však vidět v bridžovém kříži nahoře. Za uhraný závazek si připíšeme body také tam, ale připíšeme si i body za triky, které jsme splnili navíc – těm se říká nadzdvihy. V první i druhé manši má nadzdvih v nekontrovaném závazku hodnotu té barvy, ve které hrajeme (v trefech a kárech 20 bodů, v srdcích, pikách a beztrumfech 30 bodů). Každý kontrovaný nadzdvih má v první hře hodnotu 100 bodů a ve druhé hře 200 bodů. Každý rekontrovaný nadzdvih má v první hře hodnotu 200 bodů a ve druhé hře 400 bodů.
Nad čáru se ale připisují i jiné bodové prémie. Prémie za splnění kontrovaného závazku je 50 bodů a rekontrovaného závazku je 100 bodů.
Prémie za uhrání rabru, ve kterém soupeři neuhráli manši je 700 bodů, pokud soupeři manši uhráli, tak 500 bodů. Když byl rabr předčasně skončen, připíše si strana, která má manši 300 bodů. Pokud žádná z dvojic ještě manši nemá, pak dvojice, která má částečný nápis, dostane 50 bodů.
Zvlášť vydatnou prémii můžete dostat za uhrání vylicitovaného slemu. Vylicitujete-li si závazek 6 v libovolné barvě nebo v BT, říkáme, že jste vylicitovali malý slem. Pokud vylicitujete závazek 7 v libovolné barvě nebo v BT, pak jste vylicitovali velký slem. Za uhraný malý slem v první hře dostanete 500 bodů, ve druhé hře 1 000 bodů, za uhraný velký slem dostanete v první hře 750 bodů, ve druhé hře 1 500 bodů. Pozor! Když slem sice uhrajete, ale předtím jste ho nevylicitovali, nemáte na tuto prémii nárok.
Poslední položkou jsou body za pády. Neuhraje-li vydražitel svůj závazek, připíší si body obránci. Ne však dolů, ale pouze nahoru. V první hře dostanete za každý nekontrovaný pád 50 bodů, za první kontrovaný pád 100 bodů a za každý další 200 bodů, za první rekontrovaný pád 200 bodů a za každý další 400 bodů. Ve druhé hře dostanete za každý nekontrovaný pád 100 bodů, za první kontrovaný 200 bodů a za každý další 300 bodů, za první rekontrovaný 400 bodů a za každý další 600 bodů.
Na konci každého rabru se tedy sečtou body za všechny prémie a ty určí vítěze.
Tabulka sazeb
| 1) Body za triky: |
|
| levné barvy |
20 bodů |
| drahé barvy |
30 bodů |
| první trik v BT |
40 bodů |
| každý další trik v BT |
30 bodů |
| 2) Prémie za slam: |
1. hra |
2. hra |
| malý slam |
500 bodů |
750 bodů |
| velký slam |
1 000 bodů |
1 500 bodů |
| 3) Prémie za rabr: |
|
| když soupeři nemají manši |
700 bodů |
| když soupeři mají manši |
500 bodů |
| nedokončený rabr – strana, která má manši |
300 bodů |
| nedokončený rabr, ani jedna strana nemá manši – strana, která má částečný nápis |
50 bodů |
| 4) Prémie za splnění kontrovaného závazku: |
50 bodů |
| 5) Prémie za splnění rekontrovaného závazku: |
100 bodů |
| 6) Prémie za nadzdvihy: |
1. hra |
2. hra |
| nekontrovaný |
hodnota triku |
hodnota triku |
| kontrovaný |
100 bodů |
200 bodů |
| rekontrovaný |
200 bodů |
400 bodů |
| 7) Prémie za pády |
|
1. hra |
2. hra |
| nekontrovaný závazek |
– každý pád |
50 bodů |
100 bodů |
| kontrovaný závazek |
– první pád |
100 bodů |
200 bodů |
|
– druhý a třetí pád |
200 bodů |
300 bodů |
| kontrovaný závazek |
– každý další pád |
300 bodů |
300 bodů |
| rekontrovaný závazek |
– první pád |
200 bodů |
400 bodů |
| rekontrovaný závazek |
– druhý a třetí pád |
400 bodů |
600 bodů |
| rekontrovaný závazek |
– každý další pád |
600 bodů |
600 bodů |
Tohle je pořádně těžká nálož. S pomocí tabulky zkusíme zapisovat výsledky utkání tohoto zápasu. Vyzkoušejte to nejlépe na tabuli pro všechny, ale neříkejte jim, co mají kam zapisovat a nechte je říct to samotné, když se spletou, nechte je hledat dál správné řešení.
Udělejte si bridžový kříž, nad první kolonku si napište Petr a Pavel, nad druhou Tomáš a Jirka a zapisujte do nich tyto výsledky jednotlivých rozdání. V prvním rozdání vylicitovali Jirka s Tomášem závazek 3♠, ale dvakrát z něj padli, přičemž závazek nebyl kontrován. Ve druhém rozdání hráli opět Jirka s Tomášem, vylicitovali tentokrát 5♦, Petr s Pavlem zakontrovali a úspěšně, protože Jirka s Tomášem opět padli, tentokrát třikrát. Ve třetím rozdání vylicitovali Petr s Pavlem 2♦ a závazek, který nebyl kontrován splnili s dvěma nadzdvihy. Ve čtvrtém rozdání vylicitovali Jirka s Tomášem závazek 3BT, ten nebyl kontrován a oni jej splnili. V pátém rozdání hráli Jirka s Tomášem opět 3BT, které jim soupeři zakontrovali, ale oni si věřili a závazek rekontrovali, padli však dvakrát. Nakonec hráli Jirka s Tomášem závazek 2♥, který jim soupeři opět kontrovali, ale oni jej uhráli dokonce s nadzdvihem. Jak skončil tento rabr?
Pak už děti necháváme hrát i zapisovat výsledky. Učíme je, že se o to stará Sever, ale že je v zájmu všech jeho zápisy kontrolovat. Je samozřejmě potřeba na děti dohlížet, pomáhat jim a objasňovat jejich omyly. Není důležité, aby zpaměti znaly všechna přesná vyčíslení, ale měly by se umět v tabulkách orientovat a s jejich pomocí zapsat libovolný výsledek a vyhodnotit utkání.
Od této lekce navrhuji začít dlouhodobou soutěž v rabrovém bridži (do 23. lekce), kdy si vítězná dvojice u stolu připočte vždy dva body, při remíze všichni po jednom. Jako jemnější rozlišovací hledisko pak může být použit počet bodů v rabrovém kříži. Rozhodně je dobré, aby byly výsledky zveřejňovány a děti o nich měly rychlý a nepřetržitý přehled. Soutěživost je třeba živit co nejdříve.
Literatura
- Bridžová školka (3. lekce) – J. Hájek
- Bridž pro každého (str. 22-26) – P. Hebák
- Bridž rýchlo a dobre (str. 10-13) – P. Mokráň
- Jak se hraje bridž (str. 7-11) – J. Fišer
- Základy bridže (5., 9. krok) – L. Batela
- Minibridž (7. lekce) – P. Cronier a spol.
- Přirozený licitační systém (str. 2-3) – ?
- Pravidla bridže (str. 64) – ČBS
- Bridžová revue 2/91 (str. 7-9)