Lekce 3 Ohodnocení listu

Aby se děti naučily správně dražit, bude zapotřebí, aby dokázaly správně ohodnotit svůj list. Ještě je ale velmi brzy na to, aby zvládaly nějaký komplexní licitační systém. Jejich odhady z minulé lekce byly určitě hodně amatérské a teď je čas na to, poučit je o figurových bodech. Nejdříve jim vysvětlíme, že drtivá většina všech zdvihů je vzata některou z figur (AKQJ), a proto právě ony musíme brát nejvíce v potaz a že pro názornost a jednoduchost budeme počítat eso za 4 body, krále za 3, dámu za 2 a kluka za 1 bod. Ostatní karty nebudou mít žádný bod, poněvadž na ně málokdy zdvih získáme. Naší první starostí po uložení karet v ruce bude spočítat si figurové body, abychom měli představu o síle našeho listu. Jestliže jsou v balíčku čtyři esa, králové, dámy a kluci, pak balíček obsahuje 40 figurových bodů. V partii bojujeme o třináct zdvihů a prostým dělení zjistíme, že na jeden zdvih by měly připadat přibližně tři body. Toto je matematický předpoklad, o který se můžeme při výkladu opřít. Z něj odvodíme, že dozvíme-li se o partnerovi, kolik má přibližně bodů, připočteme k tomu své body, měli bychom zjistit, na kolik zdvihů v celé partii máme nárok. Stačí spočtený počet bodů prostě vydělit třemi. Teď už jen zbývá vyřešit, jakým způsobem předat partnerovi informaci o mém počtu bodů. Prvním krokem bude, že licitaci zahájí ten, který napočítá ve svém listu alespoň 13 bodů. To by měl být lehce nadprůměrný list, tedy nikterak výjimečný. Pokud tolik bodů nemám, jednoduše zapasuji. Nepasuji-li tedy, dávám tím partnerovi najevo, že mám alespoň 13 bodů, se kterými může na 100% počítat. Druhým opatřením bude zavedení tzv. hranice bezpečnosti, která říká, že na dosažení sedmi zdvihů bude potřeba 20 bodů a každá další úroveň si žádá další tři body navíc. Např. 27 bodů by mělo stačit na závazek na třetí úrovni. Tato metoda nám umožňuje daleko lépe určovat závazek. Myšlenkový pochod by potom měl být takovýto – partner zahájil, má tedy alespoň 13 bodů, já k nim připočtu své body a zjistím, na který stupeň se v dražbě můžeme dostat, tento stupeň také zadražím. Pokud měl zahajitel víc než 13 bodů, pak každé další tři body jsou důvodem ke zvýšení stupně závazku. Není třeba zatím děti seznamovat s rozlohovými body. Tahle primitivní metoda licitace zatím na nějaký čas docela dobře postačí.

Je nutno také zdůraznit aspekt spolupráce při určování barvy závazku. Mohu-li partnera podpořit, neprosazuji svou barvu, nemohu-li podpořit, nabízím svou alternativu. Podporou budeme myslet alespoň tři karty v partnerově barvě.

Předtím, než se pustíte do dražby, bylo by dobré, aby se žáci pokusili pokusně dražit s těmito předmíchanými listy, na kterých si ověříte, zda správně pochopili probírané zásady.

Pak je možno nalosovat hráče ke stolům a dle hodnocení z předchozí lekce začít zápasy.

Literatura

1. Bridžová školka (4. lekce) – J. Hájek
2. Bridž pro každého (str. 17-22) – P. Hebák
3. Bridž rýchlo a dobre (str. 14-19) – P. Mokráň
4. Jak se hraje bridž (str. 12-14) – J. Fišer
5. Základy bridže (4., 10. krok) – L. Batela
6. Základy teorie bridže (str. 1-4) – J. Sedlář
7. Přirozený licitační systém (str. 3-4) – ?