Lekce 5 Používání oceňovacích technik

Teď, když jsme se naučili několik zvláštních způsobů oceňování listu, je přirozené podívat se na jejich význam. Víme, že je lepší mít „dobrou“ dámu než špatnou (nebo potenciálně špatnou), ale je lepší mít dobrou dámu než „špatného“ krále? Víme, že draží-li partner piky, je lepší mít pikovou dámu a srdcové eso než srdcovou dámu a pikové eso. Je ale lepší mít pikovou dámu a srdcové eso nebo trefového krále a srdcové eso? Víme, že je lepší mít sílu v barvách partnera, ale je lepší mít 7 bodů v jeho barvách nebo 9 mimo?

V první kapitole jsem doporučil, abyste používali počítání figurových bodů jako základnu a dělali různé úpravy založené na speciálních zásadách (např. honéry v délce, oceňování uvnitř či mimo, atp.). Proto ke zjištění, jakou roli tyto techniky hrají, nám stačí stanovit, jak se tyto změny projeví v oblasti bodů.

Bylo by pohodlné, kdybych vám mohl předložit nějaké bodové přepočty založené na počítání 4-3-2-1 pro každou takovou zvláštní techniku. Kdybych mohl např. říci: „Připočtěte nebo odečtěte až do dvou bodů podle toho, jak máte umístěné figury“. Velmi by to samozřejmě usnadnilo většinu vašich problémů s hodnocením listu. Bohužel toto učinit nemohu, protože míra, do jaké jednotlivé techniky ovlivňují „celkový počet bodů“, závisí na konkrétní situaci a konkrétním použitím zásad, které jsme si probrali – rozdíl v umístění kluka není zřejmě tak významný jako rozdíl v umístění krále.

Snad je i dobré, že taková přesnost není možná, protože by byl bridž nudný, kdyby existoval jednoduchý vzorec, ve kterém by byly vyjádřeny všechny složky hodnocení síly listu a kdyby mohl každý s jeho pomocí zvolit v každém rozdání zaručeně správnou hlášku. Nikdo neumí oceňovat všechny listy přesně. Můžeme jen odhadovat jejich hodnotu co možná nejpřesněji na základě nějaké běžné oceňovací metody (jako je počítání figurových bodů) s úpravami způsobenými použitím zvláštních oceňovacích metod, zásad a zkušeností. Odvážím se ale riskovat odhad ceny speciálních úprav. Myslím si, že „dodatečné“ modifikace jsou velmi podceňovány.

Při používání zvláštních technik oceňování listu byste se měli řídit tímto: Vaším prvotním zájmem je (nebo by mělo být) zlepšit se v oceňování hodnoty listu a tím položit základ ke zlepšování vaší licitace. Máte k dispozici zvláštní zásady oceňování listu a víte, co chcete najít – faktor, který by vás měl ovlivnit při hodnocení listu. Lepší než se pokoušet dávat jednotlivým metodám určitý počet bodů je pokusit se na základě vlastních zkušeností vybudovat si vlastní úsudek. Všímejte si kritických situací při dražbě, a když se naskytne příležitost použít některé zvláštní metody, všimněte si, jaká byla skutečná hodnota vašeho listu. Nakonec si, třeba i podvědomě, vytvoříte vlastní měřítko důležitosti jednotlivých faktorů. Když budete mít zkušenost z používání těchto zvláštních zásad, vaše hodnocení listu (a vaše dražba) se bude čím dál tím více zpřesňovat. Možná že to nebudete umět vyjádřit v pojmech počítání figurových bodů lépe než já, ale budete lépe licitovat a o to přece jde.

Jiná vodítka při oceňování listu

1. Culbertsonovo pravidlo

Obecně je nemožné představit si všechny listy, které by partner mohl mít a podle toho se na základě pravděpodobnosti rozhodnout. Potřebujeme najít způsob, který by zjednodušil úplnou představu tak, že bychom mohli brát v úvahu jen některé listy, které by partner mohl mít a považovat je za reprezentativní vzorek všech jeho možných listů. To nás přivádí ke Culbertsonovu pravidlu. Jeden z největších Culbertsonových příspěvků k dražební teorii zůstal nerozpoznán možná proto, že nešlo o konvenci a Culbertson uváděl doslova desítky zvláštních pravidel (pro všechny fáze hry), z nichž každé mělo své jméno. Pravidlo, které mám na mysli, se týkalo slemového oceňování listu a já ho zde budu nazývat Culbertsonovým pravidlem: POZVĚTE DO SLEMU (TZN. UČIŇTE SLEMOVÝ POKUS), POKUD BUDE STAČIT „IDEÁLNÍ“ PARTNEROVO MINIMUM NA VYLOŽENÝ SLEM.

Jinými slovy, když se rozhodujete, zda máte nebo nemáte učinit pokus o slem, učiňte ho, můžete-li partnerovi „dát“ list minimální síly, kterou v dražbě ohlásil (ale s konkrétními kartami, které se nejvíc hodí), se kterými bude slemový závazek vyložený. Uvedu jednoduchý příklad použití Culbertsonova pravidla. Váš partner zahájil 1 pik a vy máte: Q,J,x A,x,x K,Q,J,x,x A,x. Protože normální (ale „ideální“) minimum partnerovy hlášky může být např. A,K,x,x,x x,x,x A,x x,x,x a v tom případě by váš slem byl doslova neporazitelný, měli byste se o slem pokusit (tj. skočit v kárech a podpořit tím piky).

2. Rozšířené Culbertsonovo pravidlo

Ať už si to Culbertson uvědomoval nebo ne, objevil řešení obecného problému (diskutovaného na začátku předcházejícího oddílu) jak vybrat několik listů, které by partner mohl mít, jež by vystupovaly jako reprezentativní vzorek všech možných listů. Můžeme tedy rozšířit Culbertsonovo pravidlo takto: VÁŠ LIST JE DOSTATEČNĚ SILNÝ NA POKUS O HRU (NEBO SLEM), KDYŽ S IDEÁLNÍM PARTNEROVÝM MINIMEM BUDE TATO HRA (SLEM) VYLOŽENÁ.

Literatura

1. Tajemství vítězného bridže – J. Rubens