Lekce 2 Hodnocení listu

V této lekci by se měli adepti bridžové hry dozvědět něco více o počítání figurových bodů. Je to zahájení čtyřdílné série s tímto tématem.

Existuje mnoho způsobů používajících figurové body. V současnosti nejvíce rozšířená metoda, která vznikla někdy v období 1890-1915, byla zpopularizována Miltonem Workem, známým mistrem v začátcích bridže a později Charlesem Gorenem. Eso v ní má hodnotu 4 body, král 3, dáma 2 a kluk 1 bod. Někdy se jí říká metoda 4-3-2-1. Jak možná víte, populární byly i jiné způsoby počítání figurových bodů.

I když není pochyb o tom, že používání součtu figurových bodů způsobilo značné zlepšení techniky dražby „průměrných“ bridžistů, je ale také jasné, že zabránilo tomu, aby se mnoho talentovaných hráčů stalo skutečnými odborníky v dražbě. Proč? Protože počítání figurových bodů je velmi prospěšné v několika směrech, ale škodlivé v jiných oblastech. Úplná závislost na tom, čemu říkám „magický číselný systém“ nám někdy přinese dobré výsledky, způsobí ovšem také katastrofy v případech ne velmi řídkých. Abychom mohli používat počítání figurových bodů účinně, pokusme se přesně pochopit jeho podstatu. Hodnocení listů podle figurových bodů není, opakuji, není dražebním systémem. Pokud jste si myslel, že to systém je, běžte o tři políčka zpět, ale nezakrývejte si v hanbě tvář – alespoň 80% všech bridžistů si myslí, že to systém je. Je to pohodlná metoda vyjádření hodnoty listu. Když řekneme, že list A má 8 bodů a v listě B je jen 7 bodů, vyjadřujeme prostě náš předpoklad, že list A je lepší nebo v nějakém ohledu cennější než list B a o kolik. Příklad:

Stejný počet bodů ve všech rozdáních s vyváženou rozlohou a jiný počet možných zdvihů. Důkaz relativnosti bodového hodnocení. V prvním případě máme 10 zdvihů, ve druhém 11, ve třetím 12 a ve čtvrtém 13. Všechny listy jsou vyvážené, všude je stejně bodů (34), ve všech bychom dražili 6BT s různým výsledkem, roli hraje jen duplicita bodů.

Co to tedy dokazuje? Jenom toto: způsob oceňování listu pomocí počítání figurových bodů není dokonalý, je jednoduchý, snadno se používá, a když jsou oba listy vyvážené, dovede nás ve většině případů do správného závazku. Ale to je vše. Tento způsob není spolehlivý vždycky ani u listů vyvážených. A jak si tedy dovedete představit, je ještě méně spolehlivý u listů nevyvážených.

Navrhuji filozofii oceňování listu, kterou si osvojila vědomě či nevědomě většina mistrů. I když má způsob hodnocení listů podle figurových bodů své slabiny, má i své přednosti. Používejme tedy počítání figurových bodů při hodnocení listu jako východisko. Počet bodů budeme používat jako hrubé vodítko při oceňování síly listu a upravíme toto hodnocení technikami komplikovanějšími. Možná že jste slyšeli, jak někdo o svém listu prohlásil: „Měl jsem dobrých 17 bodů.“ Co to znamená? Jak může být 17 bodů dobrých nebo špatných? Cožpak nemá každý list určitý počet bodů a dost?

Odpověď pro osvícené duše, které vidí problematiku hodnocení listu komplexněji než jen počet figurových bodů, zní nikoliv. Uvědomují si, že počítání figurových bodů je někdy účinné a někdy ne a pokoušejí se dělat úpravy v situacích, kdy ze své zkušenosti vědí, že tento způsob selhává.

ČÍM JE VÁŠ LIST VYVÁŽENĚJŠÍ, TÍM PŘESNĚJŠÍ JE JEHO ZHODNOCENÍ POMOCÍ FIGUROVÝCH BODŮ. Měli byste pomýšlet na úpravu počtu figurových bodů, je-li váš list nevyvážený.

Pokud nemáme k dispozici něco lepšího, budeme se při zjišťování přibližné hodnoty našeho listu řídit počítáním figurových bodů. V mnoha případech, zvláště bude-li to vypadat, že oba listy na lince jsou vyvážené, budeme používat toto hodnocení přímo. Budeme si ovšem také vědomi, že při různých příležitostech musíme dělat úpravy. V těchto případech budeme používat součtu figurových bodů jako prvního odhadu a přidáme nebo odečteme body v závislosti na jiných faktorech. Tyto faktory jsou:

Karty středních hodnot (10,9,8) a především jejich sekvence, mohou zvýšit bodovou hodnotu našeho listu, pokud jich máme více, než je průměr (jedna z každé hodnoty), zvyšme si o bod svou kartu.

Kontroly (esa a králové, pokud jsou v sekvenci s esy) jsou cennější pro náš list, protože je nelze přebít. Také přítomnost kontrol zvyšuje hodnotu našeho listu.

Přítomnost fitu už umíme zhodnotit z prvního ročníku bridžové akademie.

Naopak figury, které jsou plonk a stejně tak figury nižších hodnot (dámy, ale především kluci), které nemají podporu vyšších figur jsou faktorem, který zase náš list oslabuje.

Literatura

1. Tajemství vítězného bridže – J.Rubens